Šílené léčivé praktiky středověku. Vyvrtání díry do hlavy, nebo jehla v oku

Moderní medicína se od té středověké odlišuje v celé řadě věcí. V současnosti, když nás bolí hlava, jednoduše si vezmeme prášek, který zapijeme vodou – a hned je nám lepe. Jak to ale řešili lidé ve středověku? Pojďme se společně podívat na ty nejšílenější praktiky, které se v historii používaly k léčení.

Na bolest hlavy díru do lebky

Začněme rovnou tím, jak si středověcí lékaři dokázali poradit s pacientem, který trpěl bolestmi hlavy. Protože je zcela jasné, že k úlevě od bolesti dojde v okamžiku, kdy uvolníme tlak, bylo zcela logické, že přesně tuto metodu aplikovali středověcí doktoři. Říkalo se jí trepanace a spočívala v tom, že pacientovi vyřezali přímo do lebky díru. Tak uvolnili tlak, který mozek vyvíjel na lebku, a bylo po bolesti. Logické řešení, které přežilo překvapivě hodně lidí.

Kovová trubka měla všestranné použití

Jak se ve středověku řešily obtíže s močovým měchýřem? Pokud měl pacient potíže a delší dobu si nemohl dojít na malou nebo chtěl podstoupit klystýr, byla mu do močové trubice, popřípadě do řitního otvoru, vložena kovová tyč. Nemusíme asi zmiňovat, jak bolestivá tato metoda byla. Nicméně Ludvík XIV. si údajně tuto metodu nemohl vynachválit.

Léčba šedého zákalu podle středověkých lékařů

Zajímá vás, jak středověcí lékaři přistupovali k léčbě šedého zákalu? Jednoduše. Postižené oko nejprve masírovali a zahřívali dechem, následně s využitím ostrého nože či jehly zatlačili čočku dovnitř oka a bylo po problému. Pacient měl za úkol se během vykonávání zákroku dívat upřeně na špičku svého nosu.

Pohled do minulosti na praktiky středověkých lékařů svědčí o tom, jak velký pokrok medicína udělala. Umíte si představit, že by se v současné době řešila bolest hlavy s pomocí trepanace a klystýr prováděl kovovou trubkou?

Foto: Shutterstock, zdroj: Allthatsinteresting, Oddee

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.