Nerezový dřez v domácnosti je pohromou. Zjistilo se, jak moc lidem škodí

V kuchyňském dřezu se prý vyskytuje až 9 000 bakterií na cm čtvereční. To by nás nemuselo až tak překvapovat, vzhledem k tomu že se do něj splachuje spousta nečistot. Tyto bakterie ale nebývají příčinou našich zdravotních problémů. Nerezové dřezy a kohoutky však mohou, na rozdíl od těch keramických nebo granitových, představovat zvýšené riziko nákazy legionářskou nemocí.

Bylo zpozorováno, že částice rzi ve vodě usnadňují růst bakterií Legionella, které tuto nemoc způsobují. Povrch nerezových kohoutků a dřezů se totiž časem naruší, což podpoří vznik rzi a ta zase podpoří růst bakterií.

Co je legionářská nemoc

Jedná se o závažnou formu plicní pneumonie, zapříčiněnou infekcí. K tomu způsobuje bakterie Legionella také horečku Pontiac, která se příznaky podobá chřipce. Spojením legionářské nemoci a horečky vznikne onemocnění legionelóza, které může být smrtelné. Nemoc, která byla až do roku 1977 neznámá, je v současnosti v Evropě na vzestupu.

Počáteční příznaky zahrnují:

  • Mírné bolesti hlavy.
  • Svalové bolesti.
  • Únavu.
  • Změněné duševní stavy a pocit zmatenosti.

Později se přidá pneumonie

  • Bolesti na hrudi
  • Potíže s dýcháním
  • Přetrvávající kašel, zpočátku suchý, později s hlenem a krví.
  • Gastrointestinální příznaky, jako je průjem, zvracení a nauzea.

Neléčené onemocnění způsobí

  • Respirační selhání – kdy tělo není schopno získat kyslík a vyloučit z krve oxid uhličitý.
  • Septický šok – kdy dojde k náhlému poklesu krevního tlaku, což vede ke snížení průtoku krve do životně důležitých orgánů, jako je mozek a ledviny.
  • Selhání ledvin – kdy se začne v těle hromadit odpad.

Ohroženější skupinou jsou starší nebo chronicky nemocní lidé, kuřáci, diabetici, pacienti s poruchou funkce ledvin nebo nádorovým onemocněním. Až 2x častěji se nakazí muži.

Legionářská nemoc není infekční

Nemoc se nepřenáší z člověka na člověka. Nezískáme ji ani polknutím kontaminované vody, protože žaludeční šťávy bakterie spolehlivě zlikvidují. Přenáší se prostřednictvím vodní páry obsahující patogeny, které vdechneme do plic.

Bakterie Legionelly přitom přirozeně existují v rybnících, jezerech i řekách, ale v tak nepatrných koncentracích, že nám nemohou způsobit žádnou újmu. Problém nastává, když si najdou cestu k umělým nádržím. V těch se, díky příznivým podmínkám, kterými jsou

  • Konzistentní teplota vody mezi 20 – 45  °C (studenější ani teplejší jí nesvědčí).
  • Zdroj potravy – nečistoty, řasy, vodní kámen a rez

množí opravdu rychle.

Bakterie Legionelly proto nejčastěji najdeme ve sprchách, dřezech, vodovodních bateriích, vodovodním potrubí, ohřívačích vody, lázních, bazénech, aquaparcích, klimatizacích, vířivkách, cisternách s vodou nebo myčkách aut.

Foto: Shutterstock

Legionella v domácnostech v nerezových bateriích a dřezech

Tým výzkumníků z Nizozemska se rozhodl analyzovat nerezové a keramické dřezy a termostatické baterie, které se obvykle nacházejí v domácnostech.

Testovali je nejprve s čistou pitnou vodou, potom s vodou, která byla kontaminována bakteriemi Legionelly a nakonec s vodou, která kromě bakterií obsahovala i rez. V těchto podmínkách byly povrchy dřezů sledovány více než tři roky.

Výsledky ukázaly, že nejvyšší koncentrace Legionelly se nacházela tam, kde kromě ní byla přítomna i rez. Bakterie se našly ve 46,4 % vzorků. Legionella v těchto podmínkách prospívala a množila se více, než v kterémkoli dalším prostředí.

Kohoutky a dřezy, které byly plné bakterií, ale neobsahovaly rez, měly bakterii přítomnou pouze ve 14,3 % případů.

Z těchto skutečností vědci odvodili, že růst bakterií se pravděpodobně zvýší, pokud se povlak nerezové oceli časem naruší. Naproti tomu mosazné a chromované nebo keramické kohoutky a dřezy vyšly z těchto měření jako nejbezpečnější. Kontaminaci prokázala méně než čtvrtina jejich vzorků a to i za přítomnosti rzi.

Prevence

Legionella se cítí nejlépe ve stojaté vodě, teplé 30 – 45  °C. Při vyšší teplotě se její šíření zastaví a bakterie pomalu umírají. Dávejte si proto pozor na vodu, která mohla být v potrubí nehybná delší dobu, například v hotelích nebo déle neobývaných bytech. Tam raději vodu nejprve odpusťte, aniž byste stáli v její blízkosti. Pozor si v takových případech dávejte zejména při sprchování, protože při něm je riziko nákazy vyšší. Teplotu bojleru nebo kotle nastavte alespoň na 60 °C.

Jezte potraviny bohaté na vitamíny a minerály, věnujte dostatečný čas spánku a pohybu. Posilujte svou imunitu.

Foto: Shutterstock

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.