Lakros původně jako indiánská hra s holemi. Domorodce měla připravit k boji

Lakros patří mezi oblíbené sporty zejména v Severní Americe a má to své důvody. Kořeny tohoto sportu totiž sahají až k původním americkým kmenům žijících na hranicích dnešní Kanady a USA. Původně se tomuto sportu říkalo bagatteway, což v překladu znamená “malý bratr války”. Dnešní název je odvozen z francouzského pojmenování “la crosse”, slovo označující papežskou berlu, kterou francouzskému jezuitskému misionáři Jeanu de Brébeufovi připomínaly hole určené ke hře.

Vznik a vývoj lakrosu

Počátky tohoto sportu se datují až do 12. století, nicméně tehdy měl tento sport poměrně drsnější podobu, než je tomu dnes. Místo o sport šlo spíše o přípravu na boj mezi válčícími kmeny, pojatou zábavnou formou. Míček byl oproti dnešnímu gumovému dřevěný, avšak později byl nahrazen jelení kůží vycpanou kožešinou. Kromě jelení kůže se používaly i jelení šlachy, konkrétně pro výrobu sítí připevněných na hůl. Sport měl pro tehdejší původní obyvatele Ameriky velký, možná až náboženský význam. Klání předcházely rituální obřady spojeny s rituálními zpěvy, tancem a vyzýváním božstev s prosbou o podporu. Dále na sobě malovali rituální obrazce za pomocí uhlí a přírodně získaných barev s účelem zastrašit protivníka. Samotná utkání mohla trvat i několik dní a do hry mohly postupně zasáhnout stovky, ne-li přímo i tisíce lidí. Neexistovalo žádné vymezené hřiště a hrací plocha se skládala z volných prostranství mezi osadami, což znamenalo, že měla na délku i několik kilometrů. Pravidla byla jednoduchá, míče se pouze nesměla dotknout ruka a po vhození míčku do vzduchu se hráči předháněli, kdo míček chytí do své síťky jako první.

Wikimedia Commons, Smithsonian American Art Museum, CC0

Moderní lakros

Na starý kontinent se první zmínky dostaly po přivezení informací francouzskými misionáři, působícími v dnešním Québecu, mimo jiné i dříve zmíněný Jean de Brébeuf, který dal tomuto sportu dnešní jméno. Ještě přes 200 let trvalo, než se domorodá cvičení proměnila ve sportovní klání tak, jak ho známe dnes. Popularizace proběhla nejdříve v Kanadě, kde se lakros stal roku 1859 národním sportem. Od té doby se vyvinulo hned několik variant s různými pravidly. Základní pravidla byla sepsána roku 1867 “otcem moderního lakrosu” Williamem Georgem Beersem. S novými pravidly byl snížen počet hráčů a začal se používat gumový míček a nový typ hole. V 19. století se dostal i do Evropy a například britské královně Viktorii se líbil natolik, že si do deníku poznamenala, že jde o “vskutku půvabnou hru ke sledování”. Dnes je lakros populárním sportem dnes hraným v 78 zemích světa, ale největší popularitě se mu nadále dostává v Kanadě, USA, Austrálii a Anglii.

Foto: Shutterstock, zdroj: Worldlacrosse, History

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.