Hledali ropu v Íránu, místo ní ale objevili starověký chrám, největší mimo Mezopotámii

Asi každému se občas stalo, že šel do kuchyně pro vodu a vrátil se s kusem dortu. Podobnou situaci zažili při hledání ropy, kdy místo bohatství nerostného našli bohatství historické. Při průzkumné misi v roce 1935 nad oblastí Khuzestan v jihozápadním Íránu si hledači ropy všimli na krajině podivně vyhlížejícího kopce. Později bylo zjištěno, že vykopaný komplex je jedním z mála zikkuratů postavených mimo Mezopotámii.

Město Elam

Místní lidé znali kopec jako Chogha Zanbil, což znamená „kopec ve tvaru koše“ a výzkumníci jméno ponechali i pro vykopávky, které započaly roku 1936. Francouzský tým archeologů identifikovali mohylu jako starověký Dur Untash- město Untash- vybudované elamským králem Untash-Napirishou. Tento panovník pocházel z dlouhé linie elamských králů, kteří vládli regionu po celá staletí a samotná jeho vláda se datuje na 13. století před naším letopočtem. Elam se rozprostíral přes náhorní plošinu na sever a na východ od Perského zálivu dosahoval na dnešní hranici Iránu a Iráku. Lidem z této oblasti se říkalo Hatami. Jméno Elam se ujalo, když archeologové přijali hebrejský výraz ze Starého zákona, ve kterém jsou četné odkazy na království.

Objevení zikkuratu

Od objevení archeologických nálezů v kopci Chogha Zanbil v roce 1935 uplynuly čtyři roky a druhá světová válka pozastavila vykopávky. Trvalo více než deset let, než se práce konečně obnovily a nově jmenovaný vedoucí francouzské archeologické delegace v Íránu Roman Ghirshman mohl pokračovat ve svém výzkumu. Jeho tým obrátil pozornost k pahorku a odloupl zemi, aby odhalil stupňovitou pyramidu neboli zikkurat. Ghirshman zjistil, že třípatrová struktura měla kdysi pět pater (včetně chrámu na vrcholu) a původně byla podle některých odhadů vysoká více než 170 stop, což je dvojnásobek výšky stávajících ruin. Zikkuraty byl nejvyšší stavby mezopotámské architektury. Protože tyto věže byly postaveny z pálených cihel, byla většina mezopotámských zikkuratů objevena ve špatném stavu. Chogha Zanbil byl výjimkou. Je největší mimo Mezopotámii a nejzachovalejší svého druhu.

Pozůstatky Elamitského chrámu boha Kiririshy a zikkuratu Chogha Zanbil , Shush, Írán. Komplex je objektem č. 1 v seznamu UNESCO. Pyramida je pro turisty atraktivní jako nejstarší existující památka v Íránu / Foto: Shutterstock

Svaté město se slibnou budoucností a trpkým koncem

Zikkurat byl zasvěcen Inshushinakovi (bohu země) a Napirishovi (bohu Susa), dvěma hlavním Elamitským božstvům. Když si Untash-Napirisha vybral tyto bohy, mohl mít v úmyslu, aby se nové město stalo místním náboženským centrem. Po Untash-Napirishově smrti však komplex nebyl dokončen. Stavební materiál byl vyskládán nepoužitý a královské hrobky zůstaly prázdné. Místo však bylo ušetřeno drancování a stalo se poutním místem až do roku 1000 před Kristem, kdy bylo opuštěno. Jeho poklady byly pohřbeny a zapomenuty až do jeho znovuobjevení při hledání ropy, o 2500 let později.

Foto: Shutterstock, zdroj: National Geographic

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.