Číňané diktují Hollywoodu, jak mají vypadat filmy

Hollywoodské filmy jsou v Číně dlouhodobě velmi oblíbené ovšem již od počátků promítání amerických filmů v nejlidnatější zemi světa se museli scénáristé a režiséři potýkat s hrozbou nelítostné čínské cenzury, která se nebojí škrtat části příběhů, měnit konce nebo alespoň přepisovat titulky, aby filmy promítající v Číně nevybočovaly z doktríny vládní propagandy. Čínská kina jsou totiž druhý nejvýnosnější filmový trh a bez tamních výdělků z prodeje lístků by byly filmy ztrátové. Díky postupnému rozšíření streamingových služeb (Netflix, HBO Max, Amazon Prime apod.) se v USA výrazně snížila návštěvnost kin a více než 70 % výdělků z prodeje vstupenek tak pochází ze zahraničí, a to zejména právě z Čínské lidové republiky.

Vývoj čínské filmové cenzury

První úřad na “usměrňování kinematografie” vznikl již v roce 1911 za cílem vyhledávání snímků s “obscénními výjevy”. Rozšíření se zakázaný obsah dočkal po nastoupení čínské národní strany o 8 let později, což zapříčinilo například zákaz filmů propagující křesťanství nebo záběry s únosy či “fyzickými projevy lásky”. Uzákonění cenzury filmů se pak v Číně dostavilo v roce 1930 a tehdy mezi kategorie zakázaného obsahu patřily snímky, jež poškozovaly hrdost čínského národa, vybočovaly ze stranické doktríny, narušovaly dobré mravy či veřejný pořádek nebo podporovaly pověrčivost. Tyto kategorie tvořily pouze pomyslný základ pro to, co bylo v Číně cenzurováno a během 20. století nastávaly různé změny, díky kterým se kategorie zakázaného obsahu rozšiřovaly. Současný zákon z roku 2017 tvoří 8 problematických kategorií, které jsou však velmi obecně formulovány, a tak je lze s trochou snahy zařadit téměř ke každému vycházejícímu filmu.

Foto: Shutterstock

Příklady změn v hollywoodských filmech

V článku již byly zmíněno používání škrtání částí příběhů nebo změna jejich konců. Tímto si prošly i některé legendární snímky. Například v Klubu rváčů z roku 1999 film končí happy endem a úspěšným zásahem policie, ve finále Nespoutaného Djanga nedošlo na konci k žádné přestřelce a v remaku filmu Rudý úsvit, Rudý úsvit: Nová krev byla původně hlavním “záporákem” Čína, která měla spustit invazi do USA, ale kvůli poprasku, který tato zpráva v Číně rozpoutala, byl invazivní stát nahrazen Severní Koreou. V posledních letech se stále více upravují hollywoodské filmy tak, aby se díky nim tvůrci nedostali do křížku s čínskými cenzory. Kvůli obavě z cenzorů se tak úprav již při natáčení dočkaly známé filmy jako Iron Man 3 (2013), Total Recall (2012) nebo například Karate Kid (2010).

Foto: Shutterstock, zdroj: TheAtlantic, Eu.usatoday

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.